Otevřeno Po-Pá 10-18, So-Ne 10-19

Mercedes- Benz

Cesta k prvnímu automobilu - historie vozů Mercedes Benz

Mercedes Benz

Cesta k prvnímu automobilu - historie vozů Mercedes Benz

Nejvýznačnější německou značkou, a současně jednou z nejvýznamnějších značek světa je Mercedes Benz. Je to především proto, že automobilka, která postavila první automobil, se věnuje výrobě kvalitních vozidel všech kategorií při zachování průběžné a výrobní návaznosti.

Vývoj spalovacího motoru.

Prvnímu automobilu však nezbytně předcházel vývoj spalovacího motoru. Ten byl v podobě čtyřdobého zážehového motoru v roce 1876 vyvíjen společně německým inženýrem Nikolausem Augustem Ottou (1832 - 1891) a E. Langenem (1833 - 1895). V cizině se dodnes používá termín Ottův motor, stejně jako je obvyklé říkat vznětovému (naftovému) motoru Dieselův motor podle jeho vynálezce Rudolfa Diesela (1858 - 1913), který ho vyvinul v roce 1892.

A opět to byla firma Daimler-Benz, která byla průkopníkem zavádění dieselových motorů do osobních automobilů. Prvním osobním automobilem s dieslovým motorem byl Mercedes Benz 260 vyrobený roku 1936.


Karl Friedrich Benz
,
 otec prvního automobilu, žil v letech 1844-1929. Narodil se v Karlsruhe a po studiích pracoval jako zámečník, a později jako konstruktér, v Mannheimu. Později mu tchán zařídil malou dílnu, která dobře prosperovala výrobou lisů tabáku a výrobou telefonních přístrojů. Benz se take podílel na šíření parních a plynových motorů. Po menším výbuchu, který byl způsoben nedodržením bezpečnostních předpisů, zanevřel na plynové motory a vydal se na cestu zdokonalení motorů s vnitřním spalováním. Zkoušel různé směsy petroleje, destilátů a svítiplynu. Poněvadž čtyřdobý motor byl patentově chráněný, věnoval se motoru dvoudobému. Založil několik společností a dosáhl produkce až 800 stabilních motorů měsíčně (stabilní motory byly používány k pohonu strojů, k výrobě elektřiny atd.).

Myšlenka samohybného vozu mu však nedala spát. V těch letech se v Anglii a Francii začaly objevovat první parní automobily. Byly však robusní a prakticky omezeně využitelné. První myšlenku, čtyřkolový kočár se spalovacím motorem, nedokázal realizovat, protože neměl spolehlivý systém řízení předních kol. Proto postavil první vůz „tříkolový”. Pro vůz použil malý, čtyřdobý, vodou chlazený vysokootáčkový jednoválcový motor s vysokonapěťovou zapalovací cívkou (Ottův motor). Benz byl po určitou dobu zaměstnán i u firmy OTTO. První zkušební jízdy uskutečnil na továrním dvoře v roce 1885 a od 29. ledna roku 1886 byl vůz patentově chráněn.

První dálkovou jízdu automobilu - Benzovy tříkolky - vykonala žena. Berta Benzová, jeho manželka, se svými dvěma syny jela bez vědomí manžela do 100 km vzdáleného města na návštěvu babičky. Cestu absolvovala bez velkých technických problémů (bylo pouze nutno vyměnit kožené obložení brzdových špalíků). Problém byl během cesty s opatřováním paliva - benzinu. Ten byl v té době k dostání pouze v lékárnách a v drogériích.

Následoval vývoj řízení, převodovek, kol, karburátorů motorů, pneumatik a dalšího automobilového příslušenství. V mnohých oblastech je prvenství Karla Benze nezpochybnitelné (plovák karburátoru, víceválcový motor a další). Pomáhají mu, nebo pod jeho vedením vyrůstají, i jiní průkopníci a pozdější zakladatelé dalších německých automobilek (Horch, Maybach).

V roce 1900 prodala firma Benz 603 vozů a stala se největší světovou automobilkou. V době krize, v roce 1926, došlo ke sloučení s firmou Daimler a firemní logo Benz bylo rozšířeno na dodnes užívané Mercedes Benz.

Gottlieb Daimler (1834-1900) postavil svůj první automobil ve stejné době jako Carl Benz. Oba se navzájem neznali, ani nevěděli o záměrech toho druhého. Společně s konstruktérem Maybachem (později vyráběl luxusní vozy Maybach) pracovali ve skleníku Daimlerovy vily, který je zachován dodnes v lázních Cannstatt, předměstí tehdejšího Stuttgartu. Zdokonalovali benzínový motor, který byl čtyřdobý, jednoválcový o objemu 176 ccm a výkonu 0,25 k. (I Daimler pracoval v minulosti u konstruktéra Otta). Podle vzhledu tohoto motoru a protáhlého tvaru se mu říkalo „Stojací hodiny”. První vozidlo s tímto motorem bylo vlastně dvoukolka, tedy první motocykl (reitwagen = běžecký vůz, jednostopé vozidlo s motorem). Daimler s Maybachem využili spalovací motor nejen pro pohon automobilu, ale také pro pohon lodí (první motorová loď s benzínovým motorem na světě se jmenovala Nektar - podle řeky protékající Stuttgartem) a vzducholodí (Zeppelin).

V roce 1886 konstruoval Daimler již čtyřkolový automobil (podle jeho podobnosti s kočáry se nazýval motorový kočár - Motorkusche nabo Motorwagen). Daimler založil v několika zemích továrny na výrobu motorů, které dodával i jiným automobilkám (Peugeot). Daimler založil jeden podnik v Anglii, kde tato značka existuje dodnes a podobně je známá i firma Ausro-Daimler v Rakousku. V roce 1897 zakoupil ve Stuttgartu /Unterturkheim/ velký pozemek a postavil zde továrnu na výrobu automobilů. Některé z původních budov zde stojí doposud a vyrábí se zde motory Daimler Benz. Před tímto továrním areálem bylo v roce 2006 otevřeno zcela nové reprezentačně pojaté museum automobilů Mercedes společnosti Daimler-Benz.

Jelínek od Uherského Brodu a jméno Mercedes

Dalším významným mužem v historii vozů Mercedes Benz byl Emil Jelinek (1853-1917), který se narodil jako syn rabína od Uherského Brodu. Později se stal Rakousko-Uherským generálním konzulem v Nice, prodejcem automobilů a také automobilovým závodníkem. Závodů se zúčastňoval pod pseudonymem „Pan Mercedes”, což bylo jméno jeho prvorozené dcery. Zakoupil od Daimlera 36 vozů, které Maybach konstrukčně zdokonalil podle jeho požadavků. V té době to bylamcelá čtvrtina produkce celé Daimlerovy továrny. Vozy prodával opět pod značkou „Mercedes”. Toto jméno si dal patentovat, a po výrazném obchodním úspěchu se stal generálním zástupcem firmy. Od roku 1905 je používána značka „Mercedes” pro celou produkci Daimlera.

Současný znak Mercedesu se používá od roku 1926 a sestává ze jména „Mercedes” (jméno dcery prodejce Jelinka), jména „Benz” (konstruktér prvního automobilu na světě) a třícípé hvězdy (znak Daimlera, který znamená: naše motory budou vládnout „ve vzduchu” - horní cíp, „na vodě” i „na zemi” - dva spodní cípy).

Vozy Mercedes Benz patří k tradičně prestižním a spolehlivým automobilům nejen v oblasti osobní dopravy, ale pokrývájí celou šíři současné automobilové produkce (užitkové vozy, autobusy, speciální automobily - např. Papamobil - automobil pro papeže a jiné vládní či diplomatické vozy). Značka Mercedes si vede velmi dobře i v nejprestižnější třídě závodních automobilů F1.

Éra „kočárů” z přelomu století byla u firmy Benz i Daimler vystřídána produkcí silných a robustních automobilů, určených pro malou skupinku dobře situovaných zákazníků.

 

Hans Nibel (1880-1934) byl významnou postavou společnosti Daimler-Benz ve 30.letech minulého století. Tento rodák z Olešnice na Moravě byl úspěšným závodním jezdcem, ale především hlavním konstruktérem koncernu Daimler-Benz od roku 1929. Do historie se nesmazatelně zapsal především konstrukcí vozu „Blitzen-Benz“, který v roce 1911 stanovil nový světový rychlostí rekord v hodnotě 228,1 km/h a vývojem „velkého Mercedesu typ 770“, který byl ve své době považován za „nejlepší auto světa“. Byla to zejména výroba tohoto modelu, která zapsala značku Mercedes nesmazatelně mezi výrobce luxusních automobilů té doby.

 30. léta, kategorie vozů střední střídy

Mercedes-Benz 200 (8/38 PS, W02) a Typ Stuttgart 260, (10/50 PS, W11) 1926-1933

Prvním vozem Mercedes Benz, vyráběným seriově po sloučení obou automobilek, byl typ Mercedes-Benz 8/38 PS s továrním označením W 02. Vyráběl se od roku 1926 do roku 1933 s motorem o objemu 2 000 ccm i se silnějším motorem 2600 ccm (W11). Bylo vyrobeno přes 20 000 automobilů včetně malých nákladních aut a bojových vozidel (W11L). Rám byl z lisovaných U profilů a obě tuhé nápravy byly odpružený podélnými listovými péry. Mechanické brzdy působily na všechna kola. Šlo o první vozidlo střední třídy firmy Mercedes Benz po sloučení ob ou firem. Relativně příznivá byla i cena od 6 000 do 9 500 RM (předchozí malosériové vozy se 4 a 6 litrovými motory stály 14 - 28 000 RM - říšských marek). I přesto byly o něco dražší než vozy konkurenčních značek (Opel, Adler a Ford), které však předčily svou spolehlivostí. Dlouhé roky byl Mercedes Benz Stuttgart 200 prodejně nejúspěšnějším typem Mercedesu. Na vývoji tohoto vozu se podílel i Ferdinand Porsche. Od roku 1930 měl tento automobil i poloautomatické řazení s předvolbou 4. rychlosti (mezi 3. a 4. rychlostí se předvolila rychlost - bez vypnutí spojky a rychlost se automaticky přeřadila při povolení plynového pedálu). Vůz se dodával s dřevěnými nebo plechovými špicemi kol. Vyráběl se ve všech provedeních osobního automobilu (kabriolet A, B, C, D, limuzína, phaeton i pullmann), jako vojenské terénní vozidlo i jako malé užitkové vozidlo. Automobil byl s oblibou používán též jako taxi.

Typy karoserií:

  • Limuzína je dvou nebo čtyřdvéřová, čtyř nebo vícemístná karoserie s pevnou střechou. Horní část střechy někdy byla zhotovena z umělé kůže s isolačními vrstvami, které v létě bránily přehřívání interiéru. Všechny vozy byly vybaveny stavitelným výklopným čelním oknem, což umožňovalo bezprůvanové větrání.
  • Pullman-limuzína prodloužená karoserie čtyřdvéřová, šesti - sedmimístná, doplněná dělící stěnou za řidičem
  • Roadster je dvoumístný sportovní automobil s malými dveřmi usnadňujícími nastupování nebo zcela bez dveří, pouze se sníženou linií karoserie v místě nastupování. Přední okno se dá sklopit na kapotu, aby nezvyšovalo odpor vzduchu. Byl vyráběn pouze v malých seriích a mnohdy individuálně karosován renomovanými karosářskými firmami (např. Reuter-Stuttgart, Graber, Sodomka-Vysoké Mýto).
  • Kabriolet A (na normálním nebo prodlouženém podvozku) je sportovní dvoudvéřová dvousedadlová karoserie se sklopnou střechou. Většinou jde o luxusní malosériové provedení s koženým čalouněním a s mnoha doplňky na přání zákazníka. Kufr i střecha bývají splývavé, přední blatníky spojené se stupačkami a aerodynamicky tvarované. Za předními sedadly bývá u některých automobilů umístěna nouzová sedačka pro dalšího spolucestujícího. U jiného typu karoserie je tato sedačka přístupná až po otevření kufru (tzv. sedátko pro tchýni).
  • Kabriolet B (dlouhé provedení) je dvoudvéřová čtyřmístná karoserie s čtyřmi postranními stahovacími okny. Jde většinou o luxusní reprezentační vůz.
  • Kabriolet C (krátké provedení) je dvoudvéřové čtyřsedadlové kabrio pouze se dvěma postranními okny dveří.
  • Kabriolet D je čtyřdvéřový čtyřmístný
  • Kabriolet F je čtyřdvéřový šesti-sedmimístný
  • Tourenwagen ( faeton ) je otevřená čtyř až sedmimístná dvou nebo čtyřdvéřová karoserie se skládací jednoduchou plátěnou střechou a okny, která se vsazují do dveří

Mercedes Benz 170 (W15) šestiválcový se vyráběl od roku 1931 do roku 1935. Byl pokračovatelem vozů střední třídy s prodejními cenami od 4 do 6 000 RM. Vůz byl navržen konstruktérskou dvojcí Ferdinand Porsche/Hans Niebel, dvěma muži s českými kořeny. Má lichoběžníkový rám podvozku s podélníky obdelníkového průřezu, dělená přední náprava je odpružena dvěma listovými příčnými péry s pákovými kapalinovými tlumiči, zadní náprava je výkyvná s dvojici vinutých pružin a s dvěma hydraulickými tlumiči. Brzdy jsou kapalinové jednookruhové na všechna kola. Ruční brzda je mechanická. Šestiválcový motor má 32 koní. Vozy měly standardně zámek řízení. Vyráběly se většinou v provedení čtyřdvéřové limuzíny a C kabrioletu, který byl velmi oblíbený. Dvoumístné karoserie roadster a A kabriolet byly vyjímečné a dražší. Vyhledávané byly i užitkové vozy stavěné na tomto podvozku.

Mercedes Benz 200 (W21) byl přímým, ale větším pokračovatelem předchozího typu co se týká konstrukce a typu Stuttgart, pokud jde o objem motoru. Byl vyráběn od roku 1933 do roku 1937. Byl určen pro střední třídu zákazníků, což se odrazilo na nabídce druhů karoserií. Mimo krátké podvozky s dvoumístnými sportovními vozy A a C kabrioletu a roadsteru se začala vyrábět i prodloužená verse podvozku s rozvorem přes 3 metry, která umožňovala konstrukci pohodlných čtyřmístných limuzín a komfortních B kabrioletů. U tohoto typu již lze vidět více luxusních prvků, jako je bohatší obložení interiéru dřevem, dřevěná palubní deska, objemnější zavazadlový prostor s možností zakoupení speciálních kufrů zhotovených na míru a další. Dvě náhradní kola byla přemístěna do předních blatníků, což umožnilo zvětšení zavazadlového prostoru.

Luxusní charakter vozu měla podtrhnout i skutečnost, že nebyly dodávány verse taxi a užitkové vozy.

Technicky se typ 200 neliší od předchozího typu, kromě silnějšího motoru o výkonu 40 k. Karoserie se samozřejmě vyvíjí a to dokonce i mezi jednotlivými roky výroby. Typ 200 je popisován jako zamilováníhodný, i při příznivé ceně, která nepřevyšovala cenu Stuttgartu. Karosérie s prodlouženými podvozky byly velmi oblíbené. Jako do prvního osobního vozu na světě se do nich v roce 1936 začal montovat naftový motor o objemu 2 600 ccm. V tomto provedení jsou známy nejvíce šestimístné limuzíny, které byly používány jako taxi.

Prodloužením rámu a nadstandardní vybavení karoserií zvýšilo váhu vozu natolik, že dvoulitrové motory se staly pro vůz s prodlouženým rámem málo výkonné. Proto nebyla produkce tohoto vozu velká, bylo vyrobeno pouze 4 100 vozů, takže jsou sběratelsky vzácné. Motor byl brzy nahrazen silnější verzí o objemu 2 300 ccm. Tento silnější vůz MB 230 - W143, byl vyroben v počtu přesahujícím 15 000 kusů. Jeho inovovaná verse s páteřovým rámem z oválných profilů (W 153) se vyráběla i po válce

Merceces Benz 130 H/170H Mercedes Benz s motorem vzadu

Koncepce lidového vozu (VolksWagen) byla státní zakázkou, o kterou usilovali všechny automobilky. Podmínkou byla délka 4 m, rychlost 100 km/h, motor za zadní nápravou, minimálně třímístná karoserie, a cena, která byla srovnatelná s cenami lepších motocyklů (990 RM).

Motor vzadu (Heckmotor - tedy označení H u vozů Mercedes Benz), byl slibný i pro vývoj karoserií s proudnicovými, splývavými liniemi (německy Stromlinien Karoserie). Ty umožňovaly menší odpor vzduchu, tím vyšší rychlost a tedy lepší využítí při jízdách na nově budovaných dálnicích v Německu. V roce 1936 firma Mercedes představila, jako první automobilka, vozy podobné koncepce jako VW (V1, V2, V3), které byly vyvinuty do typu 130 H a následný typ 170 H. Některé prototypy Volkswagenu (KdF) byly rovněž vyrobeny ve vývojových dílnách Daimler-Benz.

Mercedes Benz 130 H, je jedním z prvních seriově vyráběných automobilů na světě s motorem vzadu. Byl vyráběn od roku 1934 do roku 1936. Má čtyřválcový řadový vodou chlazený čtyřdobý motor o objemu 1299 ccm a výkonu 26 k. Motor je za zadní nápravou a převodovka před ní. Brzdy jsou kapalinové na všechna kola. Hmotnost vozu byla 980 kg.

Mercedes Benz 290 (W18) a 320 (W142)

Typy Mercedes Benz 290 a 320 byly pokračovateli konstrukce Mercedes Benz 200, ale větších rozměrů a objemu motoru. Byly vyráběny od roku 1932 do roku 1936 (MB 290) a od roku 1937 do roku 1940 (MB 320). Zachovaly si ocelový rám z uzavřených nosníků obdélníkového průřezu. Odlišná je konstrukce přední nápravy, kde je vyšší hmotnost motoru kompenzována kyvnými rameny s vinutými pružinami místo horního listového péra. Hlavní změnou je větší objemu motoru 2900/3200 ccm a později až 3 400 ccm. Šlo o luxusní vozidla, vyráběná většinou po objednání s mnoha luxusními prvky. U těchto typů lze vidět velkou variabilitu, způsobenou rozličnými požadavky zákazníků. Vozy byly určeny pro vyšší společenskou třídu s cenami od 10 000 do 15 000 RM, tedy s téměř dvojnásobnou cenou v porovníní s vozy MB 200. Na normálním podvozku se vyráběl sportovní kabriolet a kupé, na prodlouženém podvozku již celá paleta karoserií včetně přehlídkového kabrioletu F. Tyto prostorné, dobře odpérované pohodlné vozy byly určeny na dlouhé trasy a vysoká rychlost vyžadovala jízdu po kvalitních přímých úsecích. Byla to doba budování prvních dálnic. Vzhledem k výkonu 80k byly podvozky používány take ke stavbě sanitek nebo vojenských vozů.

Speciálně upravený Mercedes Benz 320 byl ve 30.letech minulého století jedním z prvních “Papamobilů”. 

Smutně proslulým se stal Mercedes Benz 320 kabriolet B, ve kterém seděl 27. 5. 1942, v době atentátu, zastupující říšský protektor Reinhard Heyndrich. Atentát provedli v Praze - Kobylisích českoslovenští parašutisté Josef Gabčik a Jan Kubiš, členové skupiny Antropoid, vysazezené na území protektorátu z anglického bombardéru. Heyndrich nezemřel ihned, ale za týdenna infekci, kterou způsobily žíně sedadel, zavlečené do těla střepinou granátu, který vybuchl vně vozu. Oba, spolu s dalšími vojáky skupiny Silver A a Silver B, zemřeli v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze dne 18. 6. 1942.

Nejslavnější érou předválečné produkce Mercedesu jsou bezesporu vozy Mercedes Benz 500 K, 540 K a 770. Jde o objemově největší předválečné typy. Všechny byly luxusní, vyráběné dle individuálních požadavků, některé z nich byly v pozdější době i opancéřované. Měly osmiválcové motory, které dávaly při zapojeném kompresoru výkon 160 k a 180 k u typů 500 a 540 a 230 k u typu 770. S tímto největším přeplňovaným motorem však byly dodávány pouze velké přehlídkové a pancéřované vozy.

 

V našem muzeu můžete nahlédnout do historie značky Mercedes Benz, její nejnovější modely můžete vidět u autorizovaného prodejce - Centrum Moravia v Olomouci.

gallery