Otevřeno Po-Pá 10-18, So-Ne 10-19

BMW

U kolébky značky BMW stojí několik mužů. Jsou to:

  1. Gustav Otto, syn vynálezce benzínového motoru (Ottův motor), který roku 1911 založil Ottovy letecké závody

  2. Karl Rapp, majitel továrny, vyrábějící letecké motory pro c.k. rakousko-uherskou armádu

  3. Franz Josef Popp, muž, který přebíral motory pro armádu a posléze společník Karla Rappa. Narodil se ve Vídni a od 15 let žil v Brně, kde studoval a získal titul inženýra.

V roce 1916 tito tři pánové sloučili Rappovy a Ottovy závody do Bayerische Flugzeugwerke a v roce 1917 je přejmenovali na Bayerische Motorwerke – BMW. Motory BMW představovaly špičku tehdejší letecké techniky. S motorem BMW III létala tehdejší legenda „červený baron“ Manfred von Richthofen, který létal na proslulém červeném trojplošníku s černými znaky. Letadla s motory BMW vytvořila mnoho světových rekordů.

Továrna vyráběla také stabilní motory k pohonu strojů a posléze je používala i do svého prvního motocyklu, který se nazýval „Helios“.

Prvním sériově vyráběným motocyklem byl v roce 1923 BMW R 32. Šlo o revoluční konstrukci plochého dvouválce se spojkou a převodovkou v jednom bloku a přenosem hnací síly na zadní kolo hřídelem. Tato „bavorácká koncepce“ se používá u motocyklů BMW do současné doby. Motocykly BMW vyhrály šestidenní v roce 1926 a Tourist Trophy na ostrově Mann v roce 1939. Před válkou byly držiteli 206 rychlostních a světových rekordů.

Popp byl významný ekonom, který pro BMW koupil v roce 1926 automobilku DIXI v Eisenachu, a později i Brandenburské motorové závody v Berlíně, kde byl v roce 1939 vyroben první proudový letecký motor na světě. Majitelem automobilky DIXI byl Jakob Shapiro, ruský židovský exulant a bursovní makléř, který vlastnil v dobách své největší prosperity nejvíce akcií automobilového průmyslu v Německu. Po vlně krachů však emigroval z Německa do Francie.

Začátky působení automobilky poznamenala světová krize. Pop nabídl automobilku k odkoupení Henrymu Fordovi, ale ten odmítl a zakoupil areál v Kolíně nad Rýnem. Nebýt tedy odmítnutí Forda, svět by nepoznal automobily BMW.

Jednoduché vozy DIXI byly prodávány po převzetí značky pod názvem BMW DIXI. Šlo o první a nejmenší vozy značky BMW. Vycházely ze zakoupené licence malého lidového automobilu anglického výrobce Austin, typu Seven ( sedmička). Tento typ byl vyráběn a prodávan v Anglii od roku 1923. Později byly licence prodány do Německa (DIXI – BMW) a Francie (Rosengart). Vozítko bylo vyráběno i v Japonsku u firmy Datsun jako jejich první automobil, ale zde bylo vyráběno bez licenční smlouvy.

V pozdějších letech již byla uplatněna vlastní konstrukce podvozku s trubkovým rámem, převážně s dvoulitrovými, šestiválcovými motory, dělenou přední nápravou s příčným listovým pérem, dvěma kapalinovými tlumiči a hřebenovým řízením. Vedle zdařile tvarovaných vozů s uzavřenými karoseriemi i kabriolety se značka proslavila sportovními typy 315/1, 319/1, 327, 327/8 a 328. Typy 327 patří k nejelegantnějším předválečným karoseriím. Typ 328 byl mnoho let vyhledávaným sportovním automobilem, který bylo možno vidět ještě v 50. letech na „Ecce Homo“ ve Šternberku (závodník Sojka). Firma dodnes prosperuje a výrobní program tvoří automobily a motocykly s vyjímečně individuálním charakterem.

Někteří zástupci značky BMW:

Motocykl BMW R2, který byl vyráběn v letech 1931–36. Jedná se o jednoválcový dvěstěkubíkový čtyřdobý motocykl s třírychlostní převodovkou. Váží 110 kg a dosahuje rychlosti 95 km/h. Jde o nejmenší BMW motocykl. Ač s výkonem pouze 8 k, byl v roce 1936 držitelem světového rychlostního rekordu 246 km/h.

Motocykl BMW R 12 byl vyráběn v letech 1935–1942 a bylo ho vyrobeno 25 000 kusů. V roce 1935 stál 1 650 RM. Má dvouválcový čtyřdobý motor „boxer“ o objemu 750 ccm a výkonu 18 k s čtyřrychlostní převodovkou. Pohon zadního kola je hřídelem. Přední kolo je odpruženo, zadní nikoli. Rám je z lisovaných profilů. Tachometr je nepřímo osvětlený ve světlometu. Váha je 185 kg a maximální rychlost je 110 km/h. Byl vyráběn i ve vojenském provedení s postranním vozíkem.

Motocykl BMW R 66. Motor je dvouválcový čtyřtaktní boxer o obsahu 600 ccm. Výkon motoru je 30 k, celková hmotnost je 187 kg a motocykl dosahoval rychlosti 145 km/h. Pro svůj výkon byl motocykl často dodáván s postranním vozíkem. Rám je trubkový s teleskopicky odpruženým předním a zadním kolem. Motocykl byl vyráběn v letech 1938–41 a stál v sólo provedení 1 695 RM (kilo másla stálo 3,20 RM a pro porovnání 1 kg tohoto motocyklu asi 9 RM).

Automobil BMW 3/15 PS (DIXI) DA4. Jde o čtyřválcový automobil, který byl vyráběn od roku 1931 do roku 1932. Byl dodáván se čtyřmístnou uzavřená karoserie, jako dvou i čtyřmístný otevřený vůz a vzácně v provedení dvoumístného kupé. Tomuto typu karoserie se říkalo „business coupe“. Bylo určeno pro obchodního cestujícího a jeho zákazníka. Malý prostor vylučoval zněužití firemního vozu pro rodinné účely. Objem motoru je 750 ccm, brzdy jsou mechanické na všechna kola. Přední i zadní náprava je odpružená listovými péry. Hmotnost vozu je 480 kg a maximální rychlost 75 km/h. Jde o tzv. lidové vozidlo s jednoduchou konstrukcí. Tehdejší reklamní slogan říkal, že auto „je zevnitř vetší nežli zvenku“. Jeho prodejní cena byla 2 500 RM, tedy jen o něco vyšší než u dvouválcových motocklů a třikrát nižší než cena šestiválcového Mercedesu Stuttgart. Tyto vozy byly známé bočním „prosakováním“ vody za deště, neboť dveře nejsou utěsněné oproti karoserii. Sportovní verze tohoto automobilu se prodávala za 3 100 RM pod označením BMW 3 / 15 PS Wartburg a vyhrála v roce 1930 svou třídu v Rallye Monte Carlo.

Automobil BMW 335 je největší, nejsilnější a poslední předválečný typ BMW. Vozy byly vyráběny od roku 1939. Pouze první část produkce do května 1939 byla určena pro prodej, od května 39 byly všechny vozy odebrány státem a používány v diplomatických službách a pro vyšší hodnostáře miniasterstev. Ve velké oblibě měl tento vůz ministr propagandy Goebels, který ho velmi rád sám řídil. Vozy byly vybaveny řadovým šestiválcovým motorem o objemu 3 500 ccm, výkonu 90 koní a maximální rychlostí 150 km/h. Rám je oproti dvoulitrovým chasis prodloužen o 114 mm, což dovolilo dostatečně zvětšit motorový prostor. Zadní náprava je tuhá, odpružená dvěma torsními tyčemi rovnoběžně uloženými s podélnou osou vozu, přední náprava je řešena typicky jedním listovým pérem, kyvnými rameny a kapalinovými tlumiči. Řízení je hřebenové. Hmotnost vozu je 1 300 Kg. Pro vozy 335 jsou typické zadní držáky přídavného kufru, příčné žebrování kapoty s ozdobnými lištami a velké, plně zapuštěné reflektory. Pořizovací cena byla 9 000 RM (pneumatiky nebyly zahrnuty v ceně automobilu, objednavatel si je, z důvodu špatného zásobování za války, musel obstarat sám). Vozy byly převážně v provedení čtyřdvéřové limuzíny, v menším počtu byly dodávány dvou a čtyřdvéřové kabriolety. Velmi ceněné jsou automobily zhotovené na zakázku renomovanými karosářskými firmami. Vozidel typu 335 bylo vyrobeno 415 ks. Z tohoto počtu bylo dvou a čtyřdvéřových kabrioletů celkově 118. Dochovaly se ojediněle a automobil vystavený v našem muzeu patří k velmi sběratelsky ceněným exponátům.

gallery